Pravoslavné Vánoce
V pravoslavném náboženství jsou Vánoce po Velikonocích nejvýznamnějším církevním svátkem. Pravoslavný předvánoční půst začíná 28. listopadu a končí po 40. dnech večerní bohoslužbou. Vánoce se slaví 6. a 7. ledna.
Některé východní církve používají tzv. Juliánský kalendář, který je proti západnímu Gregoriánskému kalendáři posunutý o 13 dní a tak Vánoce slaví až 7. ledna a ne 25. prosince, jak je to běžné v křesťansky smýšlejících zemích.
Pro pravoslavné věřící předvánoční období začíná 28. listopadu, kdy se zahajuje 40 denní půst. Na jeho začátku se v pondělí, ve středu a v pátek nesmí konzumovat maso. Od 2. ledna, kdy začíná vánoční období, je půst ještě přísnější a v předvečer prvního vánočního svátku by se nemělo jíst vůbec a jsou zakázány i všechny vášně, které člověka vzdalují od Boha. Půst končí velkou slavnostní bohoslužbou a potom už nastává samotná oslava Vánoc a pravoslavní věřící mohou začít 6. ledna hodovat. Slavnostní menu by se správně mělo skládat z 12 postních jídel, mezi kterými by neměla chybět tradiční pšeničná kaše s medem, ořechy, mákem a rozinkami nebo kompot ze sušeného ovoce. Obě tato jídla mají svůj symbolický význam, protože připomínají narození a smrt Ježíše Krista. Servírují se také plněné taštičky z kynutého těsta, kapusta v různých úpravách, ryby, saláty, ovoce i sladké moučníky, nejčastěji z medového perníku.
U pravoslavné sváteční večeře se nesmí vstávat od stolu, dodržuje se i mnoho dalších zvyků – například se do kulatého chleba zapeče mince a kdo ji u stolu najde ve svém kousku, bude v dalším roce spokojený a šťastný. Po večeři se ze stolu také úplně vše nesklízí, protože něco se musí nechat pro tři krále na jejich pouti do Betléma. Po půlnoci obchází domy koledníci.
I při slavení pravoslavných Vánoc mají v domácnostech ozdobené stromečky, svíčky a další dekorace, vycházející ze symboliky života, klidu a spokojenosti. Dárky pod stromeček přiváží většinou děda Mráz na saních s koňským trojspřežím.
Pravoslavné Vánoce končí oficiálně 19. ledna a věřící se začínají připravovat na další významný svátek Kristova křtu.
Ve všech zemích s pravoslavným náboženstvím se ale Vánoce 6. a 7. ledna neslaví. Například v Bulharsku nebo Řecku, kde je převážná část věřících v pravoslavné církvi, se Vánoce slaví ve stejném období jako v křesťanském náboženství, tedy v prosinci. Důvody jsou ale velmi logické. V roce 1968 totiž bulharská pravoslavná církev začala používat upravený Juliánský kalendář, ve kterém jsou téměř všechny důležité svátky ve stejných dnech jako v kalendáři Gregoriánském. Řecko tento kalendář přijalo už v roce 1916.
