Vánoce v západní a jižní Evropě

Francouzi i Španělé se rádi baví, Vánoce jsou pro ně především obdobím pro setkávání s přáteli, ve Francii k tomu ještě přidávají vynikající gastronomii. Řecké, a především italské Vánoce mají historicky větší církevní rozměr a dodržuje se zde mnoho starých zvyků. V Anglii prožívají vánoční svátky trochu jinak než v ostatních státech západní Evropy a i tady dbají na tradice. Skotské Vánoce jsou v porovnání s jinými státy poměrně skromné. 

Francie

V zemi proslavené vynikajícím jídlem a vínem se o Vánocích v mnoha městech na veřejných místech pořádají vánoční hry s Betlémem a živými jesličkami, kterých se účastní všechny věkové kategorie. V těchto dnech se zapomíná i na populární petangue. 

Na Štědrý den se pořádají velké rodinné oslavy, kde se k sýrům a uzeninám pije to nejlepší víno a calvados. Večer pak probíhá nákladná hostina s vybranými jídly a lahůdkami, která má několik chodů a trvá velmi dlouho.

Ve městech se nejprve podávají hlemýždi a rybí polévka, na venkově ústřice a bílé klobásy. Jako hlavní chod se servíruje pečený krocan s kaštanovou omáčkou nebo pastou z lanýžů, případně kuřata se zeleninovým salátem, rajčaty a olivami, nebo také husa pečená tzv. na divoko. Na stolech nechybí škeble upravené na mnoho způsobů, kaviár, uzený losos ani obalovaná žabí stehýnka, a různé uzeniny i množství sýrů. Oblíbené jsou sladké dezerty jako třeba trufle z čokolády a mandlí, koláče se smetanou nebo čokoládové salámy a rolády…a k tomu všechno samozřejmě víno. Zajímavým zpestřením jsou bonbony v pestrobarevných papírcích, na kterých jsou napsána různá přání.   

Dárky ve Francii naděluje Pere Noel, který se projevuje jako velký šprýmař. Dárky totiž nedáví pod stromeček, ale schovává je do bot, ale i na různá jiná místa, dokonce třeba i do krbu nebo za kamna. V některých departmánech Francie se dárky pro děti přivazují mašličkami na větve vánočního stromečku. Hledání a rozbalování dárků se většinou vzhledem k dlouhé večeři odehrává až kolem desáté hodiny večer. Někdy se hostina trvá i delší dobu a tak se stává, že děti i dospělí mají radost z dárků až druhý den ráno.

Španělsko

Ve Španělsku začíná vánoční období také na začátku prosince. Pro Španěly jsou Vánoce především náboženské svátky, a tak zdejší vánoční trhy jsou spíš na okraji zájmu. Prázdniny dětem začínají 22. prosince a ten den se také vyhlašují výsledky velké národní loterie El Gordo, která je jednou z největších na světě. Výhra se většinou dělí mezi mnoho tisíc lidí a tak mnozí dostávají zajímavý dárek už před Štědrým dnem.

Náš Štědrý den a večer se ve Španělsku nazývá La Nochebuena – Dobrá noc, během které rodiny navštíví La Misa del Gallo – Kohoutí mši. Dárky se 24. prosince ve Španělsku nerozdávají, ale přesto se hoduje a slaví až do rána. Jídla se liší podle regionů, hlavním chodem bývá jehněčí, kachna, treska nebo mořské alody, ale i jiné druhy masa a ryb. Nejoblíbenější vánoční sladkosti jsou marcipánové figurky, mandlový nugát, sádlové cukroví a sušené ovoce. Pije se cava, která je podobná francouzskému šampaňskému.

Vánoční období končí 6. ledna, kdy Tři králové roznášejí dárky. Děti pro jejich koně podle starých zvyků připraví boty se slámou a mrkví, a druhý den ráno v nich najdou své dárečky.

Velmi zajímavou tradicí je pojídání kuliček hroznového vína o Silvestra – aby byl další rok úspěšný, musí se sníst při každém bití zvonů jedna kulička…

Itálie

Pro Italy je předvánoční i vánoční doba spíš příležitost k setkávání s příbuznými a přáteli, uklízením, pečením a nakupováním dárků se moc nezabývají. Vánoce v jižní a severní části Itálie se také od sebe dost odlišují. Na severu 24. prosinec slaví jen narození Ježíška účastí na Půlnoční mši velmi nábožensky založené rodiny. Za vrchol Vánoc považují 25. prosinec a dárky se rozbalují tento den před obědem. Na jihu se 24. prosince dárky rozbalují po slavnostní večeři a pak se jde do kostela na vánoční mši. Večeře na jihu je složená především z rybích jídel a má mnoho chodů – předkrmy, polévku, hlavní chod s několika různými přílohami, moučníky, na stole nechybí sýry, zelenina ani ovoce. Speciality se liší podle místa, ale tradiční Panettone a Pandoru mají snad všude. Vánoční oběd 25. prosince na severu není tak bohatý jako jižní štědrovečerní večeře, ale má také mnoho chodů. Hlavním jídlem je krocan nebo kuře 

Klasické vánoční cukroví zde nenajdete, Italové je téměř nepečou, a nepotrpí si ani na stromeček. Zdobení stromečku je vlastně poměrně nový zvyk, který se ještě neujal – první stromečky se zde objevily až po první světové válce. Jiné je to s Betlémem, ten mají asi v každé domácnosti, ale i v obchodech nebo na úřadech. První Betlém byl v Itálii údajně postaven už ve 13. století a jejich výrobou se zde zabývá mnoho lidí i celých firem. Vystavují se už od 8. prosince, ale bez Ježíška, který se mezi figurky přidá až na Štědrý den.

Dárky v Itálii nosí Babbo Natale, který se prý podobá našemu Mikuláši. Žije ve Finsku a do Itálie se dopravuje na saních, které táhnou severští sobi. Nemá to snadné, protože na jihu se dárky rozdávají 24. prosince večer a na severu po obědě o den později.

Opravdu jedinečné jsou italské Vánoce z církevního pohledu. Oficiálně začínají slavným papežovým požehnáním Urbi et Orbi 25. prosince a výjimečné jsou i půlnoční mše. Kdo se někdy zúčastnil půlnoční ve Vatikánu v chrámu sv. Petra, má neopakovatelný zážitek na celý zbytek života.

Za konec vánočního období je možné považovat noc z 5. na 6. ledna. Na většině italských náměstí vzplanou ohně, uprostřed kterých je dřevěná Befana. Tato čarodějnice přilétá na koštěti komínem, hodným dětem dává do punčochy sladkosti a zlobivým uhlí. Pro Italy je tato noc další příležitostí k zábavě.

Řecko

Vánoce v Řecku jsou druhým nejvýznamnějším pravoslavným svátkem po Velikonocích. Slaví se 25. prosince a začínají již 40 dní předem, po Vánocích následuje ještě 40 dní dlouhý půst Sarakosty. Vánoce jsou v Řecku skutečně dny klidu, mnohé restaurace, firmy i úřady mají v této době zavřeno

Typicky řeckým vánočním jídlem je sladký chléb Christopsomo – Boží chléb, podobný složením naší vánočce. Má různé tvary a zdobí se mnoha ornamenty, najdete ho na každém prostřeném stole.

Mezi stále dodržované tradice patří i mělká dřevěná miska a dřevěným křížem, omotaným výhonky bazalky, která je na stole snad v každém domě.  Ve vánočním období každý den někdo z rodiny chodí po celém domě a vysvěcuje ho. Rituál má ochránit dům a jeho obyvatele opřed Kalikantzary – zlými skřítky, kteří způsobují různá neštěstí.  

Vánoční stromeček je v této zemi poměrně novou tradicí. Dosud není tak běžný, jako v jiných zemích, ale v Athénách mají každý rok jeden z největších venkovních vánočních stromů na světě. 

Na Štědrý den děti obcházejí domy, zpívají zdejší tradiční vánoční píseň Kalanda, hrají na bubínky a triangly a přejí vše dobré. Za odměnu dostávají cukroví a sušené ovoce. Vánoční dárky se totiž v Řecku rozdávají až během silvestrovské noci, kdy je Svatý Vassilij nechává u postele. Nový rok – 1. leden – se setkávají celé rodiny, hrají různé hry a do všech nádob v domě nalévají svatou vodu Svatého Vassila jako poděkování za dárky a také proto, aby byl celý další rok klidný a všichni zůstali zdraví.  

Velká Británie

Původní Vánoce v historické Anglii byly velkou bujarou veselicí. Pořádaly se průvody krále Hodokvasa, kterého provázely princezny Nerozumu a lordi Nepořádci, ale pak se postupně tyto nespoutané oslavy změnily v klidné rodinné svátky Lidové zvyky z té doby, jako třeba pálené polen, zdobení domů větvičkami jmelí, tučná pečená husa nebo krocan a tradiční pudink se ale dodržují dodnes.

Tradiční venkovské Vánoce byly ve znamení větévky trnky a wassailingu hlavně svátkem farmářů. Trnka ve váze je údajně předchůdkyní dnešního vánočního stromku. Menu měli v tomto případě skromné, tvořily ho horké koláče a cider. V ovocném sadu se v cideru namočené koláče pokládaly do větví stromů a stromy se ciderem ještě postříkaly, tlouklo se na hrnce a pánve, střílelo z pušek…Tím vším se odháněli zlí duchové a naopak lákali ti dobří, kteří zaručují velkou úrodu v dalším roce. Na anglickém venkově takové Vánoce můžete občas zažít i v této době, větévky trnky se objeví snad v každé domácnosti po celé zemi.

V současnosti je hlavním dnem Vánoc 25. prosinec, v Anglii ho nazývají Boxing day. Den předtím, když jsou děti spát, nechají na stolku sklenici mléka a sušenky pro Santa Clause, který jim během noci přináší dárky. Ty ráno najdou v připravených ponožkách nebo povlacích na polštáře. Celý den pak rodiny chodí na návštěvy příbuzných, přátel i známých, večer se koná slavnostní hostina.

Hlavním jídlem je na anglickém vánočním stole pečený krocan s kaštanovou nádivkou, tradiční jsou sladké bochánky, plněné kandovaným ovocem, které jsou podobné biskupskému chlebíčku. Nikde také nesmí chybět Yorkshire pudink. Tento pravý anglický pudink se připravuje podle mnoha receptů a používají se na něj nejrůznější ingredience. Nejoblíbenější je pudink z švestkových povidel, který se flambuje, jsou v něm ořechy, mandle, ovoce nebo rozinky. V každém je také stříbrná mince nebo náprstek pro štěstí v příštím roce.

Irsko

Vánoce v Irsku jsou skromné tak, jak jsou vlastně skromní sami Irové. Symbolem irských vánoc jsou především svíčky, které svítí celou Štědrou noc snad úplně všude na cestu Svaté rodině. Výzdoba je většinou jen zelená, mnoho pro Evropu typických barevných dekorací zde nenajdete.

Do mnoha domácností chodí 24. prosince kněží, na stolech je čerstvý chléb a mléko. Dveře do domu nebo bytu musí být otevřené, aby Marie a Josef s Ježíškem mohli kdykoliv vstoupit a přenocovat…

I do Irska samozřejmě pronikly Vánoce v modernějším pojetí, a u stolu později večer nesedí jen u chleba a mléka, ale původní zvyky a tradice zde stále velmi ctí a také je důsledně dodržují.