Legendární Ježíšek

Každé malé dítě ví, že na Štědrý večer navštěvuje lidská obydlí Ježíšek, který nechává pod stromečkem dárky. Také ví, že musí trpělivě čekat a jíst smaženého kapra, a teprve po zazvonění zvonečku je možno vydat se ke stromečku a dárky si rozbalit. Ačkoliv je Česko, stejně jako většina států světa, vystaveno invazi Santa Clause, zatím tomuto náporu odolává. I když na balicím papíru běžně vídáme soby, punčochy a obtloustlého chlapíka v červenobílém kabátu, stále pro většinu z nás je tím, kdo nosí dárky, Ježíšek. Víte ale, kdo vlastně Ježíšek je nebo jak jeho tradice vznikla?

Je známým faktem, že ještě dávno před pokřesťanštěním obyvatel našeho území se slavil zimní slunovrat. Pohané věřili, že 25. prosince se znovu rodí bůh Slunce, a předvečer tohoto významného svátku patřičně slavili. Po příchodu křesťanství byly pohanské oslavy zakázány.

Díky za Ježíška, Martine Luthere

Po celý středověk byly děti obdarovávány svatým Mikulášem na jeho svátek 6. prosince. Slavný německý reformátor Martin Luther se to však rozhodl změnit. Reformní hnutí neuznávalo uctívání svatých, a tedy ani Mikuláše, který tedy nutně musel být nahrazen někým jiným. Luther pro tento účel nevybral nikoho menšího než samotného Krista. Nebyl to ale ten samý Kristus, kterého vídáme viset na kříži, nýbrž Svatý Kristus bez fyzické podoby, čistě abstraktní bytost. Datum obdarování dětí Svatým Kristem stanovil na den narození Jezulátka, tedy 25. prosince. Lutherovy děti musely na dárky čekat skoro o tři týdny déle než jejich katoličtí vrstevníci, což jejich matka údajně vyřešila tak, že je obdarovala na svátek svatého Mikuláše i na nově stanovený 25. prosinec. A tak to zůstalo vlastně dodnes, až na to, že v českých zemích Ježíšek nosí dárky už 24. prosince večer.

Ale počkat, jak se ze Svatého Krista stal Ježíšek? Běžným lidem abstraktní představa někoho, kdo dává dárky, příliš nevyhovovala. Proto byla postupně Svatému Kristu přiřknuta lidská, konkrétně dětská podoba, a právě proto se začala využívat zdrobnělina Ježíšek, německy Christkind (Dítě Kristus). Ježíšek získával na popularitě, a tak byl nakonec přijat i katolickou církví.

Obrázek

Jak vypadá Ježíšek?

Německy mluvící země mají o podobě Ježíška jasnou představu. Je to dívka s kudrnatými blonďatými vlasy oděná do dlouhých bílých šatů, někdy zdobených zlatými výšivkami nebo okraji, s křídly. Přesně takového Ježíška můžete vidět na vánočních trzích v Norimberku, kde je již řadu let ztvárňován pečlivě vybíranými dívkami ve věku 16 až 19 let.

Jak je to ale s českým Ježíškem? Většina Čechů nemá jasnou představu o tom, jak Ježíšek vypadá. Často bývá naše vidění Ježíška ovlivněno tím německým nebo dokonce podobou Santa Clause. I když se asi neshodneme na jedné podobě Ježíška, jedna věc je jasná: Ježíšek je dítě. Nesmíme si ho ale plést s Jezulátkem, které leží v jesličkách obklopeno domácími zvířaty a navštěvováno pastýři z dalekých krajů.

Ježíšek a totalita

Tradice nošení dárků Ježíškem byla v minulém století dvakrát po sobě ohrožena, nikoliv však zničena totalitními režimy. Nacistické Německo vyzdvihovalo německý původ Vánoc nezávislý na křesťanství, namísto křesťanského Ježíška tedy byli oslavováni germánští bohové. Ani komunismu nebyly křesťanské svátky příliš po chuti, a protože si vláda nemohla dovolit oblíbené Vánoce zcela zrušit, alespoň nahradila Ježíška sovětským Dědou Mrázem. Ježíšek oba tyto režimy přežil, bohužel však pro většinu Čechů mají Vánoce stále jiný význam než křesťanský. Dnes Vánoce znamenají stres, drahé dárky a fronty v obchodech. To podstatné na Vánocích ale je to, že může být celá rodina spolu v láskyplném prostředí, čemuž Ježíšek bezpochyby napomáhá.

Lenka Ambrožová