Vánoce v Asii a jinde na světě

V Indii je několik náboženství, které symbolicky spojují právě vánoční svátky. Pro Japonce a Číňany mnohem víc důležitý Nový rok. Původní zvyky a tradice se stále ještě dodržují, ale i zde stále víc podléhají komerčním vlivům…

Indie

Vánoce jsou v Indii jedny z nejvýznamnějších svátků v roce. Všechna zdejší hlavní náboženství – hinduismus, islám a křesťanství – mají jako symbol rovnosti v občanském kalendáři dva jednodenní svátky, v případě křesťanství je to Velký pátek a Boží hod. Oslava Vánoc zde zároveň vychází z britské tradice, kde je hlavním dnem 25. prosinec.

Štědrý den je především dnem pečení speciálních koláčů různých tvarů, které se během roku jindy nepečou. Dárky se předávají během celého dne, na večer se s nimi nečeká a pod stromečkem – pokud ho někde mají – také být nemusí.    

Oslava Vánoc se v podstatě odehrává až na Boží hod. Odpoledne se slavnostně otevírá tzv. „méla“. Je to zdejší obřad, kdy do Betléma přináší Jezulátko, a hlavně velká společenská událost. Před mnoha kostely jsou postavené Betlémy, ale také mnoho stánků s nejrůznějším sortimentem od oblečení až po dárky, nechybí ani občerstvení. Velmi často jsou někde blízko i kolotoče, horská dráha, houpačky a další atrakce. Vrcholem je velkolepý večerní ohňostroj, ale „méla“ pak trvá ještě nejméně dalších deset dní. Přesně tak dlouho totiž v Indii slaví křesťané i nekřesťané Vánoce.

Čína

Zvyky takzvaného západního světa ovlivňují už i země v Asii, a nevyhnuly se ani Číně. Vánoce se zde ale téměř neslaví, Číňané místo nich mají mnohem důležitější čínský Nový rok, který přichází v období mezi 21. lednem a 21. únorem. Veřejné i soukromé oslavy nového lunárního roku probíhají snad úplně všude. Pořádají se různá divadelní a taneční představení, nikde nechybí lampiony a svíčky, vyvrcholením jsou ohňostroje.

Na oslavu se okna i dveře zdobí barevnými papíry s různými verši, které mají přilákat dobro, Číňané také nešetří tradičními lampiony a svíčkami. Vzhledem k tomu, že Čína je na světě největší výrobce a vývozce vánočních ozdob a osvětlení, jsou ve velkém počtu využívány i tyto klasické vánoční prvky, ale s oslavou tradičních Vánoc to vlastně nemá nic společného.

Vánoční – nebo v tomto případě novoroční - stromečky v Číně neznají. V předvečer svátků se ale na dveře nalepí symbol nového roku, bůžci bohatství – chlapeček a holčička a červený papír s čínským znakem pro štěstí. 

U slavnostní večeře se schází celá rodina, k jídlu se servíruje tradiční obalovaná a opékaná zelenina, grilovaný chřest naložený v česneku a také různé druhy grilovaného masa. Bohatší rodiny si objednávají v restauracích večeře, které stojí často víc, než je polovina běžné měsíční mzdy. Příprava jídel čínské kuchyně velmi často vypadá spíš jako rituál, než vaření. Každé jídlo se připravuje velmi důkladně a tak slavností večeře trvají velmi dlouho. Velmi zajímavé je i čínské cukroví z oříšků, mandlí, medu a kandovaného ovoce. Jako mnoho ostatního má i cukroví v období oslav nového roku magickou moc. Příkladem jsou věštecké sušenky, které obsahují lísteček s přáním a cukroví v papírových krabičkách je velmi často i dárkem.

Dárky v nám známé podobě se v Číně příliš nedávají, ve většině případů to řeší typickými červenými obálkami s penězi. V tomto případě platí jedno velmi důležité pravidlo – částka v obálce nesmí být lichá. V ekonomicky a společensky výše postavených rodinách se už i v Číně nakupují různé klasické dárky, a objevuje se zde i americký Santa Claus v podobě malého panáčka Sengtana Laozena, který je určený především malým dětem. Pro ostatní je zde milý vánoční stařík Dun Che Lao Ren.

I v Číně o jejich „vánočních svátcích“ dodržují různé tradice. Během této doby se například nesmí v domácnostech zametat, protože by se vymetlo mimo smetí i štěstí. Pro dlouhý život zapalují svíčky, které hoří 24 hodin každý den. Mezi tradice patří i přání. Nejtypičtějším je „Blahopřeji a buďte úspěšní“ a v Číně prý se používá už od dávných dob.

Japonsko

V Japonsku jen jedno procento obyvatelstva vyznává křesťanství a Vánoce v tradiční podobě zde tedy nemají žádný základ a téměř se neslaví. I tak je ale samozřejmě Japonci především díky televizi a zde žijícím Američanům znají, ale jejich podoba je v podstatě jen komerční.  Velké obchodní domy se vyzdobí vánočními stromky i blikajícími světýlky a nechybí ani Santa Claus v nejrůznějších podobách. Řetězci KFC se v Japonsku dokonce podařilo obyvatele přesvědčit, že světové tradiční vánoční jídlo je smažené kuře…

Ve filmech jsou Vánoce většinou velmi romantické a tak je také v Japonsku vnímají. Slaví je především mladí lidé a dají se přirovnat k americkému Valentýnu. 

Stejně jako v Číně je pro Japonsko mnohem důležitější Nový rok. V moderní době už sice novoroční oslavy postrádají původní duch, ale stále jsou pro Japonce tradicí a připravují se na ně i několik týdnů.   

Oslavy japonského Nového roku začínají až novoroční půlnocí a silvestrovský večer je věnován posledním přípravám. Pro Japonsko symbolickým zahájením oslav je 108 úderů zvonů ve všech buddhistických klášterech. Číslo 108 v buddhismu představuje odmítnutí 108 špatných myšlenek, neřestí i hříchů.

Při novoročních oslavách se podávají tradiční jídla, která se ale připravují jen pro tuto příležitost a mnohá mají i svůj symbolický význam. Například černé fazole mame zaručují zdraví, kaštany kačiguri úspěch.

Po večeři si dají dárky  - podobně jako v Číně jsou to především peníze v obálce. Krátce po novoroční půlnoci se Japonci sejdou v buddhistickém chrámu nebo šintoistické svatyni. Víc než o náboženský obřad se ale jedná o setkání lidí, kteří si vzájemně přejí vše nejlepší v dalším roce.

Hlavní oslavy Nového roku trvají tři dny a je s nimi spojeno mnoho tradic i her a zábavy. Tradiční je pouštění draků i karetní a společenské hry, dívky hrají hanecuki – speciální japonský badminton se zdobenými pálkami. 

Podobně jako Číňané Japonci velmi rádi posíají novoroční blahopřání. Každý rok si jich pošlou několik milionů, a posílají je třeba i sousedům… Přání vypadá třeba takto:

メリークリスマス  - Meri kurisumasu - Veselé Vánoce