Vánoční betlémy
Betlém je další významný vánoční symbol. V průběhu celého vánočního období ho najdeme téměř v každém křesťanském kostele, v různých podobách na trzích, je i v mnoha domácnostech.
Betlému se také říká jesličky. Jde o znázornění Svaté rodiny, kde narozený Ježíš leží v jesličkách a u něj je Panna Maria a svatý Josef. Jsou zde i Tři králové, kteří přinášejí dary, různá zvířata a v některých případech anděl.
Betlémy jsou papírové, slaměné, dřevěné, keramickém, porcelánové… a dokonce i z perníku. V rámci vánočního období se můžeme při různých příležitostech setkat i s živými betlémy, kde jednotlivé postavy představují živí lidé a nechybí ani živá zvířata.
První Půlnoční mše a Betlém
Podle historických záznamů byl první betlém postavený v roce 1223. Italský šlechtic Giovanni di Velita tehdy k sobě na Vánoce pozval Františka z Assai. Ten si údajně přál vidět, jak právě narozený Ježíšek leží v chlévě v jesličkách a hostitel se rozhodl, že mu jeho přání splní. Na vrcholu skalnatého kopce u vesničky Greccio nechal jeskyni upravit na kapli a do ní umístit jesličky s Ježíškem, oslík a telátko. V noci 24. prosince 1223 sem pozval nejen Františka z Assai, ale i lidi z okolí. O půlnoci se rozezněly všechny zvony, a když utichly, sloužil kněz mši a František z Assai četl úryvky z Lukášova evangelia, které vypráví podrobně o Kristově narození.
Tuto událost je tedy možné považovat za první představení betlému a Půlnoční mši na světě.
V r. 1955 se tradicí betlémů inspiroval český hudební skladatel Pevel Helebrand, který složil a napsal vánoční hru se zpěvy Jesličky svatého Františka. V současné době je vždy na druhý vánoční svátek uváděna v kostele svatého Václava v Ostravě.
Církevní betlémy
V kostelích se betlémy začaly objevovat v 17. a v první polovině 18. století po Tridentském církevním koncilu, nejvíce u řádů františkánů, kapucínů a servitů. Nejvíce honosný český barokní betlém je právě z první poloviny 18. století v kostele Panny Marie Andělské v Praze na Hradčanech. Patří řádu kapucínů, figury jsou v životní velikosti a mají původní barokní kostýmy. V druhé polovině 19. století byl opraven a doplněn i o různé mechanické prvky.
V současnosti se betlémy v různých provedeních objevují téměř ve všech kostelích především v době adventu a Vánoc.
Betlémy prostých lidí
V domácnostech se betlémy začaly stavět až na konci 18. století. V souvislosti s různými reformami Josef II. nařídil uzavření některých církevních objektů a mnoho řemeslníků, kteří se zabývali výrobou betlémů pro církve, přišlo o práci. Protože již s výrobou betlémů měli zkušenosti, začali vyrábět menší, určené do domácností. Ty se ale objevovaly především v městských rodinách.
Na venkově si lidé většinou vyráběli a stavěli betlémy sami. Vyřezávali je ze dřeva nebo z vosku, velmi často byly ze slámy.
Betlémy šlechticů
Šlechtické betlémy mají nejstarší historii. Už kolem roku 1600 se vyráběly malé ebenové otevírací oltáře s intarziemi, uvnitř kterých byly figurky ze stříbra nebo slonoviny. Jejich výrobou ze stříbra se proslavil především Abraham Lotter z Augsburgu, jeden takový malý oltář je i v Loretě v Praze na Hradčanech.
